Otázku evoluce našeho mozku se věda snaží zodpovědět už dlouho. Proč a díky čemu se lidem vyvinuly tak velké a složité mozky? Svou roli údajně sehrála i strava. Jedna z přelomových studií na toto téma tvrdí, že konzumace masa k jejich evoluci přispět sice mohla, ale za masivní vývoj jsou ve skutečnosti zodpovědné sacharidy.
Výzkum, který probíhal pod vedením americké lékařky Karen Hardyové a o němž jako první informoval prestižní vědecký magazín The Quarterly Review of Biology, přinesl závěr, že za rapidním vývojem lidského mozku stojí hlavně konzumace škrobů. Energetický výdej na fungování lidského mozku činí podle zmiňovaného výzkumu cca 25 % z celkového energetického rozpočtu našeho těla. Podle Hardyové by tak vysokou poptávku po energii z krevního cukru šlo jen těžko uspokojit bez přísunu sacharidů. Díky tepelnému zpracování potravin mohli pravěcí lidé škroby snáze trávit, převádět na cukry a následně využívat pro energetické zásobení mozku. Pomáhaly jim s tím geny související s amylázou – enzymem zodpovědným za štěpení škrobu na jednodušší sacharidy. Karen Hardyová upozorňuje na vyšší zastoupení těchto genů u člověka než u jiných primátů.
Genetické výzkumy datují multiplikaci genů souvisejících s amylázou do období zhruba před milionem let. Protože rapidní zvýšení mozkové kapacity proběhlo nejspíš před 800 tisíci lety, je pravděpodobné, že celý proces souvisí právě s konzumací škrobů.