Co ona dnes tak často skloňovaná kalorie vůbec znamená?
Jde o jednotku energie srovnatelnou se 4,2 jouly. Takové množství energie je schopné zvýšit teplotu 1 gramu vody ze 14,5 °C na 15,5 °C. To nám asi v případě jídla nic moc neřekne. Navíc u potravin se používá jednotka tisíckrát větší, tedy takzvaná kilokalorie známá pod zkratkou kcal. Udává množství energie obsažené v přijímaných potravinách. Podle základní matematiky bychom při větším příjmu jídla, a tedy i kalorií, měli tloustnout a při nižším příjmu naopak hubnout. Není to ale tak úplně pravda.
Podle britské Národní zdravotní služby (NHS) by měla průměrná žena denně přijmout 2 000 kalorií, muž 2 500 a dítě ve věku od 5 do 10 let 1 800 kalorií. Veškerá data jsou ale přibližná a je důležité podívat se na problematiku kalorií zblízka:
Kolik kalorií vaše tělo každý den spálí, závisí na obrovském množství faktorů. Na věku, výšce, váze, bazálním metabolismu (tedy na tom, jak vaše tělo spaluje v klidovém režimu), na množství svalové hmoty (čím víc svalů, tím vyšší spotřeba kalorií), na aktivitách, které pravidelně děláte, a také na tom, jak obtížná pro vás daná aktivita je, protože čím víc se potíte, tím víc kalorií spalujete. Vrcholový sportovec potřebuje průměrně třikrát víc kalorií než „běžný“ člověk.
Vliv kalorií na naši váhu je natolik individuální, že je zbytečné slepě se řídit tabulkami a stresovat se množstvím přijaté energie při každém soustu. Je sice dobré si kalorický příjem hlídat, ale klíčové je dodržovat dvě základní pravidla:
1) Snažit se jíst zdravě. Vyhýbat se tučnému a smaženému jídlu a namísto toho jíst stravu bohatou na vitaminy, minerály a proteiny.
2) Dostatečně se hýbat. Jsme-li fyzicky aktivní, můžeme si občasné stravovací prohřešky (jakkoliv kalorické) dovolit bez výčitek a počítání. Přijatou energii zkrátka musíme zase vydat.